Můj další zbytečný strach / Brigáda

18. června 2018 v 15:10 | M. |  My diary
good luck reading
*
Asi si o mně po přečtení tohoto článku budete říkat, že jsem úplně mimo. Já jako neříkám, že to tak není. :D
Dneska jsem si uvědomila, že si všichni kolem mě hledají brigádu a já si řekla, že by se mi taky nějaká hodila. Tak jsem se poptala lidí, jestli o něčem neví a získala jsem kontakt do jedné firmy. Nojo, ale to tam budu muset napsat nebo zavolat a to vyžaduje nějakou komunikaci s autoritou, s cizími lidmi a domluvu. A to mě prostě děsí, já ani nedokážu zavolat doktorovi a domluvit se, protože se prostě bojím, že něco řeknu špatně, ztrapním se, bojím se že budu za blbku. V obchodech si nedokážu objednat nic, co má složitější nebo cizojazyčný název, protože se opět bojím, že to řeknu špatně, všichni to uslyší a navždy si mě budou pamatovat jako tu blbku co neumí mluvit. Tím pádem mám problém i s prezentacemi ve škole. Když mám někam zavolat a je to důležité a slyším to nekonečné vytáčení, začne mi bušit srdce a trochu se třesu.
Ale rozhodla jsem se, že tu šanci, co teď možná na tu brigádu mám, jen tak nezahodím a aspoň napíšu do té firmy, protože o nic nejde.
Nejhorší je, že já si uvědomuju, že to skoro nic není, že se to dá všechno normálně zvládnout a domluvit, ale něco ve mně to nedokáže pochopit a brání mi v tolika věcech co bych chtěla dělat.
Máte někdo podobný strach nebo pocity? Chtěla bych vědět, jestli už mi třeba jenom nešibe nebo tak. Taky doufám, že tahle moje zpověď nezní jako "prosím, litujte mě", to bych nerada. :D
*
Trochu se omlouvám za tenhle rant, ale pomáhá mi si ty myšlenky někam zapisovat. Brzo vyjde update na moje goals z minulého článku, tak do dvou týdnů. Možná tu během dne něco dalšího přibyde. Zatím peace out.

EDIT 19.6.2018: Vtipné, tento článek jsem psala včera aniž bych věděla, že tématem týdne je "Ve vlastní pasti" :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Natálie Natálie | Web | 18. června 2018 v 20:05 | Reagovat

to jsem mívala taky.. ale na to si časem zvykneš.. :) a k těm názvům.. když to neumím přečíst tak to řeknu tak jak se to píše.. vypadám jako debil ale alespoň se někdo zasměje.. :D vůbec to neřeším.. a ti lidi na to taky za chvíli zapomenou.. :)

2 neverbealone neverbealone | Web | 19. června 2018 v 10:44 | Reagovat

Popravdě se mi taky už párkrát stalo, že jsem potřebovala vyřídit pracovní nebo důležitý telefonát a nechtělo se mi do něj, protože jsem si říkala, že se ztrapním, ale to co máš ty, mi teda přijde docela vážné .. já vím, že to teď bude znít blbě, ale podle mě by sis mohla zkusit najít někoho, s kým by sis to trénovala, aby ten strach opadl :) protože by ti to v životě mohlo dělat dost problémy ..

3 B. B. | Web | 19. června 2018 v 15:22 | Reagovat

Já jsem ráda, že jsou na světě stejní lidé, jako já, protože to mám naprosto stejně.
Co mi pomáhá je většinou to, když mám vedle sebe někoho známého - nějak mi to vždycky dodá odvahu někam zavolat a nebo třeba někam zajít :D.

4 yuki yuki | 19. června 2018 v 16:09 | Reagovat

Moja pekná 😊Bola som a niekedy ešte stále som na Tom podobné .Neboj sa , život ťa naučí .Neboj skúsenosti ,ktoré ti vybehnú do cesty , tá donútia prekonať to .Neboj zvládneš to .

5 zamotana zamotana | Web | 19. června 2018 v 18:52 | Reagovat

To jsme na tom stejně. Taky jsem si plánovala najít brigádu, z hloupých důvodů - jen proto, že jsem viděla, jak ji mají všichni ostatní. Najednou jsem si připadala jako někdo, kdo se štítí práce, nebo tak. Ale mám stejný problém. Nedokážu nikam zavolat a domluvit se. Prezentace nedávám už vůbec. Máme to holt těžké a zbavit se strachu není jen tak...

6 Ká | Web | 19. června 2018 v 19:41 | Reagovat

Tak tohle je neskutečné, v tomhle jsme snad dvojčata :D Ale dám ti tip jak na to s tím jídlem :D Já vždycky ukážu v menu prstem a řeknu "Já chci tohle" :D :D :D Držím palce v překonávání se a brigáda určitě vyjde :)

7 Katie Katie | Web | 21. června 2018 v 20:52 | Reagovat

Tak to znám. =) Taky nerada komunikuji s cizími nebo chodím do nového prostředí když tam nikoho neznám. =D Je to dost blbý strach ale nejsi v tom sama.
Třeba ti v tom ta brigáda pomůže, mě pomohla po škole práce. Dost jsem se otrkala a dneska už mi to takové problémy nedělá a jsem za to ráda.

8 Lucka Lucka | E-mail | Web | 22. června 2018 v 15:46 | Reagovat

To znám velmi dobře, třeba objednat si pizzu mi ještě donedávna dělalo opravdu problém, protože prostě nerada něco zařizuju... Ale co jsem nastoupila na brigádu do hotelu a podstatnou částí jsou telefonáty s hosty a psaní emailů, otrkala jsem se. A zjistila jsem, že vlastně není čeho se bát a i když sem tam něco zvorám, řeknu blbě a tak, tak se z toho svět nezboří. :-)

9 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 22. června 2018 v 21:12 | Reagovat

Hele, pohoda. Nejsi na světě sama, kdo by měl takové problémy. A svět už si začíná tak trochu uvědomovat, že takoví lidé existují, takže se některé věci řeší i jinak než přes telefon.
Máš na výběr dvě možnosti- buď se oklepeš anebo začneš hledat cesty aby ses tomu stresu vyhýbala a tím se vlastně oklepeš taky, jenom jiným způsobem.

10 Heaven Heaven | Web | 27. června 2018 v 18:38 | Reagovat

Neboj, mám to úplně stejně. Raději někam napíšu než abych volala. Prostě telefonování moc nemusím, zvlášť s cizími lidmi. Pokud to ale můžu vyřídit z očí do očí, nemám už takový problém. Nejtěžší je asi se k tomu dokopat. Pak už to není tak hrozné. Časem si zvykneš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama